Kapitola 1: Poslední zoufalý krok

Adam ležel na rozvrzané pohovce ve svém malém bytě a sledoval blikající čísla na obrazovce mobilu. Minus čtyřicet tisíc korun. Jeho účet byl v hlubokém mínusu, splátky na dřívější půjčky mu přerostly přes hlavu a věřitelé začínali být netrpěliví.

„Tohle nejde donekonečna,“ zamumlal a sjel pohledem na e-mail s nabídkou rychlé půjčky bez registru.
„Poslední možnost…“

Klikl na odkaz. Stačilo pár minut a měl na účtu padesát tisíc. Peníze mu dal někdo pod jménem Vega Capital. O jejich podmínkách se ale moc nepsalo.

Telefon zazvonil.
„Pane Novotný?“ ozval se klidný, hluboký hlas. „Mám pro vás nabídku, která by mohla změnit váš život.“

Kapitola 2: Tajemný investor

„Kdo jste?“ Adam stiskl mobil pevněji.

„Říkejte mi Viktor,“ odpověděl hlas na druhé straně. „Vím o vašich dluzích, ale taky vím, že jste chytrý člověk. Můžeme si pomoct navzájem.“

Adamovi se sevřel žaludek. „Jak to myslíte?“

„Dlužil jste peníze a my jsme vám pomohli. Teď nabízíme možnost, jak je rychle splatit. Stačí, když pro nás vyřídíte malý úkol.“

Adam ztěžka polkl. Měl tušení, že tady nepůjde o nic legálního. „O jaký úkol jde?“

„Sejdeme se zítra v deset dopoledne v kavárně na rohu ulice. Řeknu vám detaily,“ odvětil Viktor. „Věřte mi, je to lepší než čekat na exekutora.“

Hovor skončil. Adam si povzdechl a zadíval se na strop. Do čeho jsem se to namočil?

Kapitola 3: Nabídka, která se neodmítá

Adam dorazil do kavárny o deset minut dřív. Cítil se nervózní. Pořád nevěděl, do čeho se to vlastně zapletl.

V rohu místnosti seděl muž v elegantním obleku. Krátké prošedivělé vlasy, ostré rysy, klidný pohled.
„Pane Novotný,“ kývl na něj a ukázal na volnou židli.

Adam si přisedl.
„O co jde?“ zeptal se tiše.

Viktor se usmál. „Jednoduchý úkol. Potřebujeme doručit jeden kufřík do hotelu Imperial. Žádné otázky, žádné starosti. Když to zvládnete, smažeme váš dluh.“

Adamovy dlaně zvlhly. Tohle znělo podezřele. „Co je v tom kufru?“

„Na tom nezáleží,“ Viktor pokrčil rameny. „Jen to přinesete na recepci, předáte určené osobě a odejdete. A dluh zmizí.“

Adam se zhluboka nadechl. Byla to šance zbavit se problémů… ale jakou cenu za to zaplatí?

Kapitola 4: Kufřík

Adam stál před hotelem Imperial a sevřel v rukou černý kufřík. Přemýšlel, jestli by neměl utéct.

„Prostě to jen odevzdej,“ říkal si v duchu. Ale co když je uvnitř něco nelegálního?

Zhluboka se nadechl a vstoupil do hotelu.

U recepce stál muž v béžovém kabátu. Adam k němu přistoupil a natáhl ruku s kufříkem.
„Tohle je pro vás.“

Muž si kufřík převzal, pokývl hlavou a beze slova odešel.

Adam si oddechl. Hotovo.

Kapitola 5: Zrada

Když se Adam vracel domů, zvonil mu telefon.
„Dobrá práce, pane Novotný,“ ozval se Viktorův hlas. „Dluh je smazán.“

Adam se pousmál. Byl volný.

Ale pak mu do klína spadl e-mail. Předmět: DŮKAZ

Otevřel ho. Uvnitř byla fotka – jeho fotka – jak předává kufřík.

A pod tím jediná věta: „Teď pro nás pracuješ.“

Kapitola 6: Beze stopy

Adam cítil, jak se mu svírá žaludek. Byl v pasti.
Mohl se pokusit zmizet, ale lidé jako Viktor měli kontakty. A pokud ho našli jednou, najdou ho znovu.

Telefon znovu zazvonil.
„Nezkoušej hlouposti, Adame,“ řekl Viktor klidně. „Jen děláme obchody. Chceme tě na další práci.“

Adam zaťal zuby. „A když odmítnu?“

„Myslím, že nechcete, aby se ty fotky dostaly na policii,“ odvětil Viktor. „Navíc… nabízíme víc než jen smazání dluhu. Když budete spolupracovat, můžete si slušně vydělat.“

Adam mlčel. Cítil, že už nemá na výběr.

Kapitola 7: Nová zakázka

Další den ho Viktor poslal na schůzku do opuštěného skladu na okraji města. Úkol měl být jednoduchý: přebrat balíček a doručit ho na předem určené místo.

Když ale Adam dorazil, něco bylo špatně. Sklad byl tichý. Příliš tichý.

Vešel dovnitř a zahlédl siluety dvou mužů. Jeden držel balíček, druhý zbraň.

„To je on?“ zeptal se muž s pistolí.

Adam couvl. Tohle nebyla běžná zakázka.

Najednou se zvenku ozvala policejní siréna. Byla to past!

Kapitola 8: Útěk o život

Adam neváhal. Vrhl se k bočnímu východu, právě když vtrhli policisté.

Kulky zasvištěly vzduchem. Běžel, co mu síly stačily.

Doběhl do postranní uličky a rychle naskočil do tramvaje. Jestli ho Viktor chtěl obětovat, už pro něj nepracuje.

Musí zmizet. Najít způsob, jak se z toho dostat jednou provždy.

Kapitola 9: Poslední tah

Adam věděl, že má jedinou možnost. Najít Viktora dřív, než on najde jeho.

Přes staré kontakty zjistil, že Viktor často navštěvuje soukromý klub na periferii. Byl čas na konfrontaci.

V noci vklouzl dovnitř. Viktor seděl sám v zadní místnosti, klidný jako vždy.

„Přišel jste si pro odměnu, Adame?“ usmál se.

Adam položil na stůl telefon. Na displeji běžela nahrávka – Viktorovy vlastní instrukce k nelegálním obchodům.

„Buď mě necháš jít, nebo to půjde ven,“ řekl klidně.

Viktor se chvíli díval na obrazovku, pak se pousmál.
„Jste chytřejší, než jsem si myslel.“

Zasunul telefon do kapsy a kývl. „Jste volný.“

Kapitola 10: Nový začátek

Adam odjel z města. Už neměl dluhy, ale měl zkušenost, kterou nikdy nezapomene.

Našel si práci v malé dílně na venkově. Žádné velké peníze, žádné riziko.

Jednoho dne mu na účet dorazila anonymní platba. Padesát tisíc korun.

A jediná zpráva:
„Za dobře odvedenou práci.“

Adam se pousmál. Ačkoliv to byl šťastný konec, věděl, že svět, do kterého nahlédl, ho nikdy úplně nepustí.